Historie

Odkud pochází jméno „Koruna“ pro naše peníze?
Jméno "Koruna" znamená věnec nebo koruna (královská) z latinského „Corona“. Jméno "Koruna" byla převzata z původně společné Rakousko - uherské koruny. Ve hře byly i jiné názvy (sokol, lev, denár, říp, hřivna, frank, rašín nebo řepa). Po právní stránce vznikla československá koruna v roce 10.4.1919, kdy byl přijat zákon (č. 187/1919 Sb. z. a n., tzv. měnový zákon) o úpravě a správě platidel. 
Koruna československá je měna, která platila v Československu od roku 1918 (v období první republiky byla oficiální zkratkou Kč, v období druhé republiky K, potom od roku 1945 Kčs). Od 8. února 1993, tedy od data měnové odluky se používá název koruna česká (se zkratkou Kč a mezinárodně CZK)

Historie československé koruny
V listopadu roku 1918 došlo k rozpadu rakousko-maďarské monarchie a vznikly nové státy. Státy Rakousko, Maďarsko, Československo a Polsko se nedohodly na společné měně, a proto se rozhodly nahradit dříve obíhající korunu vlastní měnou. Okamžitá výměna obíhající měny za novou nebyla organizačně proveditelná. Z tohoto důvodu byly bankovky orazítkovány. Tímto způsobem si jednotlivé státy vymezily bankovky – a tím vznikl další sběratelský obor: sbírání orazítkovaných korunových bankovek.

Jako první své bankovky orazítkovalo Československo a Jugoslávie. Aby Rakousko zabránilo zpětnému proudění neorazítkovaných bankovek na vlastním území, muselo také své bankovky označit razítkem, konkrétně se používalo „Deutschösterreich“ (Německorakousko). Jako další orazítkovaly bankovky Rumunsko a Maďarsko. Itálie se obešla bez orazítkování, Polsko plánované orazítkování nikdy neuskutečnilo.

Československý stát jako první nástupnická země po první světové válce zavedl vlastní měnu. Sliboval si posílení ekonomiky a snížení inflace. Jenom polovina odevzdaných bankovek byla skutečně okolkovaná a vracela se do oběhu. Druhá půlka byla proti stvrzence z oběhu stažena. Stvrzenka zaručovala 1% státní dluhopis ve stejné výši. Okolkované byly všechny hodnoty až na výjimku 1 a 2 koruny. Nově vydané hodnoty z roku 1918 byly 10.000 korun, 25 korun, 200 korun a 20 korun 2. vydání.

Okolkovaní probíhalo následujícím způsobem:
Na bankovky hodnoty 10, 20, 50 a 100 korun byly na maďarskou stranu nalepené kolky, na tisícikorunu byla orazítkovaná podoba známky. Od všech okolkovaných bankovek nástupnických států byly československé bankovky padělány v největším rozsahu. K označení těchto padělků byla použita různá razítka.
Klikněte zde pro náhled okolkovaných bankovek.
 

Alois Rašín

Milan Rastislav Štefánik


Ještě dlouho po vzniku samostatného Československa platily na našem území rakouské mince a bankovky Rakousko-uherské banky. Obíhaly však také v sousedních zemích, které vyšly z první světové války mnohem zbídačenější než země Koruny české, takže jejich obyvatelé k nám jezdili utrácet.

Proto ministr financí Alois Rašín připravil měnovou samostatnost, k níž došlo 26. 2. 1919, kdy byly zcela uzavřeny státní hranice. Na dny 3.–9. 3. 1919 pak bylo připraveno okolkování dosavadních bankovek v hodnotách od 10 korun výše, takže se z nich staly první československé státovky. Souvisel s tím i obrovský soupis finančního majetku k 1. 3. 1919, na němž se podílelo 15 000 osob státní správy včetně duchovních.

Po právní stránce vznikla československá koruna až 10. 4. 1919, kdy byl přijat zákon o úpravě a správě platidel. V oběhu pak byla až do 8. 2. 1993, kdy došlo k měnové rozluce se Slovenskem.
V červnu 1953 zažila koruna měnovou reformu a každý občan Československa začal s hotovostí 300 korun. V době kubánské krize v roce 1962 hrozila další výměna peněz. Byly vytištěny kolky s novým státním znakem a utajenou hodnotou podle počátečního písmena číslovky. K reformě naštěstí nedošlo. Nejběžnější mince – 1 koruna podle návrhu Otakara Španiela – byla v oběhu od května 1922 do května 1953, tedy celých 31 let; po válce byla ražena v redukované velikosti a později také z hliníku. Nejdéle obíhající mince u nás, koruna dle návrhu Marie Chytilové-Kučové, byla dána do oběhu po měnové reformě v září 1957 a přestala u nás platit až v roce 1993.

Česká republika sice nějaký čas ponechala v oběhu československé peníze nižších hodnot, ale bankovky v hodnotách 100, 500 a 1.000 korun byly okolkovány a okamžitě byla zahájena příprava tisku první české bankovky v hodnotě 200 korun dle návrhu Oldřicha Kulhánka, jež měla být původně první novou československou bankovkou bez socialistických symbolů. Také československé bankovky provází řada zajímavostí. Například tisícikoruna z 25. 5. 1934 patřila u nás k nejdokonalejším a na světové výstavě techniky a umění v Paříži v roce 1937 získala čestný diplom. 




Komunistický režim počátkem 50. let také prosadil, že optimistický návrh Karla Svolinského na státovku 50 korun s Jánošíkem byl z politických důvodů nahrazen ponurým návrhem vínové bankovky s motivem horníka. 

Původní návrh:

Vydaná bankovka:


Vznik „Slovenské koruny" a měna „Protektorát Čech a Morava" 
Rozpad Českolovenské republiky v roce 1939 znamenal novou i když krátkou etapu dějin Slovenska. Dne 14.3.1939 vznikl Slovenský stát, který od 21.7 tohoto roku se státoprávně uspořádal jako Slovenská  republika s vlastní státní ústavou. Výsledkem těchto politických změn jsou i peníze se slovenskou korunovou měnu, která byla v oběhu na Slovensku v letech od 14.3.1939 do 31.10.1945. S rozpadem Československé republiky v roce 1939 zanikla i československá korunová měna. Na území Čech a Moravy vznikla měna „Protektorát Čech a Morava“. 

Naši ministři financí